Speciální vydání 2018–2023
Speciální vydání Tanečních aktualit v roce 2018 nahradilo Ročenku TA. Tištěný časopis obsahoval nové autorské texty (v češtině s překladem do angličtiny), které nebyly publikovány na webu Taneční aktuality.cz ani v jiném médiu. Každý číslo bylo jinak tematicky zaměřeno. Od roku 2024 je Speciální vydání nahrazeno recenzovaným periodikem Dance Context Journal.
2023
Tanec a slovo
Taneční kritika, popis pohybu, tanec jako metaforické pojmenování, psaná či jen myšlená reflexe tvorby. Jakkoli je tanec lakonicky označován za „umění beze slov”, se slovy se nutně setkává, konfrontuje, využívá je. Možné spojnice těchto světů, pohybového a slovně jazykového, představí v připravovaném Speciálním vydání devět tuzemských i zahraničních autorů.
Jak bývá zvykem, i letos se mohou čtenáři těšit na plejádu nejrůznějších přístupů a dílčích okruhů, které autorky a autoři ve svých článcích otevírají. Lucie Kocourková se zabývá historií a stavem tuzemské taneční kritiky, Aneta Krejčík Plšková nabízí pohled na použití slova tanec v popkultuře a mediálním prostoru, Dominika Vašíčková přibližuje vývoj terminologie klasického tance. Lucie Štádlerová nabídne vhled do světa znakového jazyka na jevišti, Marie Niček pozornost věnuje tanečně-pohybové terapii.
Podobně jako v loňském roce, i letos do Speciálního vydání přispěli zahraniční autoři. V Praze působící britská choreografka a performerka Becka McFadden nechává nahlédnout do procesu své tvorby a interpretačního prožívání, jež pomocí slov reflektuje. Britský taneční kritik Sanjoy Roy v podobně osobně laděné výpovědi shrnuje svůj vztah ke slovům o tanci i okolnosti a průběh zrodu jeho nejnovější publikace Work/World, která vznikla v přímé spolupráci s choreografkou Ann Van den Broek a jejím souborem WArd/waRD.
Premiérovým recenzovaným článkem bude studie dvojice autorek Bohumíry Eliášové a Michaely Raisové, jež se zabývá otázkou improvizace na jevišti jako jazykovým problémem.
Publikaci tradičně doplňují přehledové články reflektující uplynulou sezonu, tentokrát z per Romana Vaška, Hany Strejčkové a Daniely Machové.
Pátý ročník Speciálního vydání Tanečních aktualit nahlédne na problematiku proměn těla v tanci z nejrůznějších perspektiv očima interních členů redakce, osobností české taneční scény i autorů z Litvy, Řecka či Japonska. Téma vzešlo z ankety mezi dopisovateli redakce a odráží aktuální potřebu oboru sklíčeného pandemickou situací.
„Vždy jsme chtěli, aby měly Taneční aktuality mezinárodní přesah, jaký si zaslouží i český tanec. Nejinak tomu bylo i v případě našich Speciálních vydání, která vychází dvojjazyčně a jež za pomoci Českých center distribuujeme do zahraničí. Letos jsme chtěli českou taneční reflexi posunout ještě dál, k evropskému dialogu,
a proto jsme na podzim vyhlásili open call pro autory z celého světa,” přiblížila editorka letošního Speciálu Lucie Hayashi.
„Máme ohromnou radost z toho, kolik zájemců se nám ozvalo. Opakujícím se tématem v mnoha zaslaných anotacích byly vlivy proběhnuté pandemie na svět tance, ale chtěli jsme dát prostor také jiným, neméně frekventovaným a popularizovaným námětům. Nakonec jsme vybrali desítku autorů, z nichž polovinu tvoří cizinci,” dodala.
Nad proměnou a funkcionalitou tanečníkova těla během nucených lockdownů se zamýšlí Marianna Panourgia, vliv digitálního světa na tanec zase zkoumá z pohledu choreografa Katja Vaghi. Otázku a benefity čerstvého propojení choreografického a filmového myšlení otevírá i Greta Grinevičiūtė.
Japonka Yuki Kawamura radí tanečníkům ohledně správné výživy, Kateřina Šalounová se zamýšlí nad tělem tanečního pedagoga jako jeho zásadním nástrojem. Dočtete se také o práci s tělesnou diverzitou v tanci v článku Osobité tělo Hany Strejčkové, inkluzi různých „prekérních těl” řeší i příspěvek Jitky Pavlišové.
Dále se můžete těšit na článek Petry Dotlačilové, která se zabývá vlivem kostýmu na taneční tělo. Daniela Machová naopak ve svém článku rozebírá scénické využívání nahoty. S tím do značné míry pracuje rovněž příspěvek Anastasia Koukoutase zaměřený na dílo choreografky Florentiny Holzinger a její nazírání stereotypizace těla klasických tanečnic.
„Téma proměn těla v tanci je široké, proto jsme se snažili vybrat příspěvky autorů z celého světa, kteří mají za sebou nejrůznější vzdělání a zkušenosti, Všechny články jsou opět v češtině i angličtině, největší výzvou tedy představoval citlivý překlad autorských textů, na kterém se podílel velký tým překladatelů a redaktorů. Doufám, že i díky tomu se našemu Speciálnímu vydání bude dařit jak mezi českými, tak zahraničními čtenáři,” uzavřela Lucie Hayashi.
Proměny těla v tanci
2022
2021
Tanec a vzdělání
Čtvrtý ročník dvojjazyčné publikace Speciální vydání se v roce 2021 zabývá tématem „Tanec a vzdělání“. Tištěný časopis s atraktivní vizuální podobou nabízí čtenářům u nás i v zahraničí nadčasové články o stavu českého tanečního vzdělání.
Způsob a úroveň tanečního vzdělávání se v Česku v posledních letech stalo tématem odborné i veřejné diskuse. Institut umění – Divadelní ústav uspořádal v roce 2018 sérii konferencí nazvanou „Střed zájmu“, z nichž dvě se dotkly také otázky tanečního vzdělávání a role tance ve vzdělání všeobecně. V říjnu 2020 se na popud taneční katedry HAMU uskutečnila konference „Tanec – vzdělávání – ekonomika“, kde prezentovali i naši redaktoři, a Taneční aktuality během uplynulé sezóny spolupořádaly v rámci projektu Zaostřeno na tanec několik on-line debat o taneční výchově. V širší veřejnosti vzbudil bouřlivou debatu na téma tanečního vzdělávání kontroverzní román Baletky Miřenky Čechové. Profesní organizace zase aktivně několik let lobují za memorandum o spolupráci mezi Ministerstvem kultury a Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, které by umožnilo pro novou kulturní politiku také zrovnoprávnění tanečního vzdělání v rámci rámcových plánů.
Obsah Speciálního vydání letos nabídne pohled do zákulisí českého tanečního vzdělání – profesionálního i volnočasového, představí i zkušenosti českých tanečníků ze zahraničí, přinese příklady dobré praxe ze Švédska, podívá se na český fenomén tzv. tanečních a na rozvoj výuky tance na základních školách. Čtenáři se mohou těšit na pestrou skladbu článků optikou autorů, kteří taneční umění dlouhodobě sledují, pravidelně o nich píší, účastní se odborné diskuse v rámci oborových konferencí, zároveň ale také mají kontakt s širším publikem. K nim patří Lucie Dercsényiová, Petra Dotlačilová, Lucie Hayashi, Daniela Machová, Zuzana Smugalová, Kristina Soukupová, Lucie Štádlerová a Monika Štúrová.
Téma tanec a publikum je nahlíženo z různých perspektiv. Úvodní texty bilancující uplynulou sezonu se nad úlohou diváků pozastavují v kontextu aktuální situace z pohledu čtyř žánrů – baletu, současného tance, nonverbálního divadla i nového cirkusu. Autoři dále přiblíží například různé formy práce s publikem českých pohybových festivalů i baletů vícesouborových divadel, angažovanost diváků i umělců a pozastaví se také nad samotným diváckým prožitkem tance. Nechybí ani exkurz do možností digitálního přenosu a interakce mezi diváky a performery v jeho rámci.
Obsah:
SHRNUTÍ SEZONY 2019/2020
Baletní půlsezona sázela na přímočarý humor (Roman Vašek)
Odhalené trendy v současném tanci: Představy kontra realita (Zuzana Smugalová)
Dobré zprávy ze světa pantomimy a nonverbálního divadla (Roman Horák)
Sezona netušených možností i solidarity v novém cirkuse (Hana Strejčková)
TANEC A PUBLIKUM
Práce s publikem českých tanečních festivalů (Lucie Hayashi)
Jak divadla pečují o své diváky (Monika Štúrová)
Současný tanec pro dětského diváka (Lucie Štádlerová)
Angažovanost českého současného tance (Daniela Machová)
Co prožíváme, když se díváme na tanec? (Josef Bartoš)
Tanečníci: Sledující a sledovaní (Petra Dotlačilová)
Networked performance jako nová situace pro práci s publikem (Jana Bitterová)
Tanec a publikum
2020
Tanec a pohybové umění v českých regionech
2019
Redaktoři Tanečních aktualit tentokrát zaměřili svou pozornost na dění mimo metropoli: jaké scény, festivaly a osobnosti zde rozvíjejí balet, současný tanec, pantomimu, nový cirkus i přesahové žánry. Tento obsah má za cíl přispět k informovanosti čtenářů o kulturním dění napříč republikou a mimo jiné tím podpořit diváckou mobilitu. Číslo je česko-anglické, slouží tedy rovněž k zahraniční propagaci českého umění v regionálních centrech. V publikaci nechybí ani tradiční shrnutí sezony v baletu, současném tanci, novém cirkusu a nonverbálním divadle. O atraktivní design publikace se postarala Martina Koželuhová. Obálku publikace letos zdobí fotografie Anny Rasmussen z inscenace Vzlety a pády, konkrétně z choreografie Jiřího Pokorného Útěk obra, jež měla loni premiéru v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě.
Pátý ročník Speciálního vydání Tanečních aktualit nahlédne na problematiku proměn těla v tanci z nejrůznějších perspektiv očima interních členů redakce, osobností české taneční scény i autorů z Litvy, Řecka či Japonska. Téma vzešlo z ankety mezi dopisovateli redakce a odráží aktuální potřebu oboru sklíčeného pandemickou situací.
„Vždy jsme chtěli, aby měly Taneční aktuality mezinárodní přesah, jaký si zaslouží i český tanec. Nejinak tomu bylo i v případě našich Speciálních vydání, která vychází dvojjazyčně a jež za pomoci Českých center distribuujeme do zahraničí. Letos jsme chtěli českou taneční reflexi posunout ještě dál, k evropskému dialogu,
a proto jsme na podzim vyhlásili open call pro autory z celého světa,” přiblížila editorka letošního Speciálu Lucie Hayashi.
„Máme ohromnou radost z toho, kolik zájemců se nám ozvalo. Opakujícím se tématem v mnoha zaslaných anotacích byly vlivy proběhnuté pandemie na svět tance, ale chtěli jsme dát prostor také jiným, neméně frekventovaným a popularizovaným námětům. Nakonec jsme vybrali desítku autorů, z nichž polovinu tvoří cizinci,” dodala.
Nad proměnou a funkcionalitou tanečníkova těla během nucených lockdownů se zamýšlí Marianna Panourgia, vliv digitálního světa na tanec zase zkoumá z pohledu choreografa Katja Vaghi. Otázku a benefity čerstvého propojení choreografického a filmového myšlení otevírá i Greta Grinevičiūtė.
Japonka Yuki Kawamura radí tanečníkům ohledně správné výživy, Kateřina Šalounová se zamýšlí nad tělem tanečního pedagoga jako jeho zásadním nástrojem. Dočtete se také o práci s tělesnou diverzitou v tanci v článku Osobité tělo Hany Strejčkové, inkluzi různých „prekérních těl” řeší i příspěvek Jitky Pavlišové.
Dále se můžete těšit na článek Petry Dotlačilové, která se zabývá vlivem kostýmu na taneční tělo. Daniela Machová naopak ve svém článku rozebírá scénické využívání nahoty. S tím do značné míry pracuje rovněž příspěvek Anastasia Koukoutase zaměřený na dílo choreografky Florentiny Holzinger a její nazírání stereotypizace těla klasických tanečnic.
„Téma proměn těla v tanci je široké, proto jsme se snažili vybrat příspěvky autorů z celého světa, kteří mají za sebou nejrůznější vzdělání a zkušenosti, Všechny články jsou opět v češtině i angličtině, největší výzvou tedy představoval citlivý překlad autorských textů, na kterém se podílel velký tým překladatelů a redaktorů. Doufám, že i díky tomu se našemu Speciálnímu vydání bude dařit jak mezi českými, tak zahraničními čtenáři,” uzavřela Lucie Hayashi.
Proměny těla v tanci
2018
2007–2017
V letech 2007–2017 vydávala každý rok redakce tištěnou Ročenku Tanečních aktualit, která shrnovala nejdůležitější články reflektující uplynulou divadelní sezónu a navíc obsahovala i bonusové texty, které na webu nebyly zveřejněny.
Ročenka Tanečních aktualit
